top of page

Mlčenlivost advokáta a její význam pro klienta


Výkon advokacie je spojen s řadou povinností. Jednou z těch stěžejních, ne-li přímo nejvýznamnějších, je advokátova povinnost zachovat mlčenlivost o záležitostech klienta. Tato povinnost je zakotvena přímo v zákoně o advokacii,[1] je akcentována Českou advokátní komorou,[2] a je zakotvena také nadnárodně např. v obecných zásadách Etického kodexu advokátů Evropské unie.[3]

Při obhajobě či zastoupení klienta bývá pro advokáta nezbytností znát fakta z klientova soukromí, obchodního styku či jiné citlivé a osobní údaje. Povinnost mlčenlivosti pak lze označit za nástroj k ochraně těchto citlivých informací a soukromí klienta obecně. Mlčenlivost, ale nelze vnímat pouze jako povinnost advokáta, jedná se především o jeho výsadu a její existence je pro výkon advokacie klíčová.

Přirozeně klient očekává kvalitní zastoupení. Neprůstřelná právní argumentace je vždy postavena na faktech. Proto je nutné, aby advokát znal dostatečné množství užitečných informací k tomu, aby danou situaci pochopil, vyhodnotil a následně s danou problematikou uměl pracovat. Význam mlčenlivosti spočívá také v ochraně klienta před protistranou, která by mohla poskytnuté informace zneužít v jeho neprospěch. Je tedy v zájmu klienta sdělit veškeré skutečnosti pouze svému advokátovi, který dokáže bezpečně určit, jaké informace poskytnout.

Právní vztah mezi advokátem a jeho klientem je tedy založen primárně na vzájemné důvěře a je regulován zákonem i etickým kodexem advokátů. Advokát nesmí vyzradit žádnou informaci z klientova soukromého života již od začátku vzájemné spolupráce, kdy mlčenlivost advokáta automaticky ze zákona vzniká a zavazuje i ostatní spolupracující advokáty a zaměstnance advokátní kanceláře podílející se na případě. Ačkoliv to nebývá zvykem, může dojít i k písemnému sjednání v podobě dohody o mlčenlivosti.

Avšak mlčenlivost advokáta není absolutní. Za určitých podmínek může být omezena či úplně pozbyta. Sám klient má právo rozhodnout, zda svého advokáta osvobodí od této povinnosti. Lze tak učinit písemnou formou na adresu advokáta. V případě soudního řízení, kdy je advokát předvolán jako svědek, nesmí prozradit žádné informace o svém klientovi, dokud tak klient sám před soudem nesvolí, a to ústně se záznamem v protokolu. Po skončení soudního procesu se však mlčenlivost nadále zachovává, obzvlášť byl-li na klienta vyvinut nátlak, aby tak konal.[4] Pokud však dojde ke střetu zájmů mezi advokátem a jeho klientem, je advokát mlčenlivostí stále vázán, a to v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem či jiným orgánem.[5] Pokud tedy advokát sdělí jakoukoli informaci o klientovi, která nesouvisí se sporem, porušuje tím tuto mlčenlivost a dopouští se protiprávního jednání.

V ojedinělých případech může dojít v rámci vyšetřování trestného činu k domovní prohlídce advokáta. Během vyšetřování nesmí dojít k narušení mlčenlivosti, která by vedla k vyzrazení důvěrných informací, a to ani ze strany vyšetřovacích orgánů. Příslušné orgány i advokát se totiž řídí ustanovením z Věstníku České advokátní komory[6], který dle trestního řádu stanovuje advokátovi povinnost upozornit na skutečnost, že se jedná o prostory, v nichž vykonává advokacii a v nichž se nacházejí listiny či jiné nosiče informací, které podléhají mlčenlivosti. Pouze se souhlasem zástupce Komory, který se prohlídky účastní, lze nahlédnout do listin chráněných mlčenlivostí. Neučiní-li souhlas, vyšetřování se následně řídí postupy dle příslušných právních a stavovských předpisů.[7]

Této povinnosti se nelze zřeknout, ale také nelze překročit hranici poctivosti a dobrých mravů. Totiž pokud má advokát zamezit trestné činnosti je jeho povinností tuto mlčenlivost porušit ve veřejném zájmu a trestný čin oznámit příslušnému úřadu.[8] Jedná se o jediný zákonný důvod, pro který advokát může mlčenlivost porušit. V opačném případě dochází k zanedbání povinnosti advokáta a hrozí sankce v podobě dočasného pozastavení činnosti výkonu advokacie, nebo úplného vyloučení z advokátní komory. V případě vyloučení z ČAK se mlčenlivost dle zákona o advokacii nadále zachovává.[9] Další sankce mohou být uděleny formou náhrady škody za porušení osobnostních práv klienta nebo ze strany zaměstnavatele může dojít u zaměstnanců advokáta (koncipienta či praktikanta) k rozvázání pracovního poměru.

Jak tedy správně komunikovat, aniž bychom ohrozili vyzrazení důvěrných informací? Nejvíce obezřetnosti si žádá komunikace přes e-mail. Většina advokátů sice používá e-mail s vlastní doménou, ale někteří používají zdarma poskytovaná webová rozhraní, u kterých je míra zabezpečení výrazně nízká. Webová rozhraní jako seznam, centrum nebo gmail jsou lehce napadnutelná a útočník snadno získá veškeré údaje.[10] Kvalitními komunikačními prostředky jsou mobilní telefony, používané k telefonování a psaní SMS zpráv přímo advokátovi, nebo Skype, program, který umožňuje přímou komunikaci pouze mezi dvěma osobami bez prostředního média, které by nahraná data filtrovalo. Odposlouchávání hovorů na Skypu je tedy velice komplikované. Pro ještě větší bezpečnost existuje možnost zašifrování dokumentů heslem. Tímto způsobem lze zamezit nechtěnému nahlížení cizích osob do důležitých soukromých souborů obou komunikujících stran.

Mlčenlivost v advokacii je unikátním prvkem v oboru práva. Pokud by byl tento princip důvěrného zacházení s informacemi zrušen a advokáti by jím nebyli vázáni, klienti by svým advokátům nedůvěřovali a nesdělovali by veškeré skutečnosti ze strachu z oznamovací povinnosti státním úřadům. Došlo by k absolutnímu znehodnocení významu advokacie v právní sféře.

[1] § 21 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii

[2]ust. čl. 14 odst. 2, ust. čl. 25 Věstníku č. 1/1997, usnesení představenstva České advokátní komory

[3]čl. 2.3 ust. 10/2007/o, Etický kodex advokátů Evropské unie

[4] § 21 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii

[5] § 21 odst. 4 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii

[6]ust. čl. 17a Věstníku č. 1/1997, usnesení představenstva České advokátní komory

[7] § 85b odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád

[8] § 21 odst. 7 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii

[9] § 21 odst. 8 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii

[10] SMEJKAL Vladimír. Povinnost mlčenlivosti advokáta a elektronická komunikace. Bulletin advokacie. 2007, roč. neuveden, č. 10, s. 17. ISSN 1210-6348


Doporučené
Nedávné
Archiv
Záložky

Lori 2024

bottom of page